Lednová výzva aneb chůzí k úsměvu

Na začátku ledna jsme se společně vydali na pouť. Cíl jsme měli společný a to cesta do Santiago de Compostela – Svatojakubská cesta. Za úkol bylo ujít 260 km kdekoli na světě, nemuseli jsme se vydávat až do Portugalska :D Týmů bylo nakonec celkem sedm po třech členech. Tahle pouť na začátek roku byla úmyslně a to hlavně pro pomalejší rozjezd do nového roku, který je pro každého ne vždy jednoduchý. V rámci týmů jsme se mnozí podporovali a dokonce se k nám přidal i účastník druhého pohlaví, ke konci to byli dva muži. Bylo to pěkné obohacení výzvy. Netrvalo to ani dva týdny a první týmy dorazily do cíle. Už po 14 dnech byli v cíli první vítězné týmy a vzájemná podpora během výzvy opravdu nechyběla. Za úkol však bylo, vyčkat na ostatní týmy jak dorazí do cíle.

„Som rada, že do tejto novoročnej výzvy sa prihlásili noví ľudia a že sa tak naša „chodiaca skupina“ rozšírila. Zámerom bolo aktívne zvládnuť začiatok nového roka, ale stále v prepojení sám so sebou. Aby nás neatakovali len predstavy v hlave, ako dokonalý by sme mali byť a čo všetko chceme ísť zmeniť v novom roku. Vnímam, že tento zámer sa nám naplnil. No a špeciálne ma teší, že sa k nám pridávajú i muži a štíhli ľudia. Pretože ako v tomto, ale i v iných veciach, nerozhoduje veľkosť tela.“
– Katarínka, zakladatelka XelleLife a lednové výzvy

”Výzva mi dala chuť více chodit i mimo práci. Jelikož v práci nachodím opravdu hodně, pak se mi kolikrát už nikam nechce. Motivovalo mě to, že v tom nejsem sama a chodíme to společně jako tým.”
– Nikka Vonny

Sdíleli jsme zážitky do skupiny a tady Majdalenka Tymešová prošla Prahu :))

“Táto výzva mi dala „záväzok“ a motiváciu, aby som sa častějšie a pravidelnějšie hýbala a nielen kvoli sebe, ale aj kvôli svojmu týmu. Určite pomohla aj istá dávka súťaživosti a pocit chcieť byť čo najlepšia. Je velmi dobrý pocit vedieť sa aj s mojimi kilami aktivitou vyrovnať chudšiemu človeku alebo niekomu, kto aktívne a pravidelne športuje ☺️. Nevzala mi absolútne nič, naučila som sa vďaka nej si lepšie manažovat čas na pohybové aktivity “
– Zuzka Krajčovičová


“ Výzva mi maximálne vzala možno 2minúty času, keď som nahral na fb svoj denný výsledek a zapisal do tabuľky naše spoločné kroky.
Naopak mi výzva dala nových kamarátov, motiváciu sa ísť poprechádzať cez víkend a nevysedávať pred telkou
. A keď prišla možnosť, vydať sa na pomyselnú cestu, tak som si povedal, ze to môže byť krásny štart roku 2020, keď sa bude moje telo viac hýbať aj počas práce (čo je veľmi potrebné pri sedavom zamestnaní), strávim viac času na čerstvom vzduchu a trošku aj zodpovednosť kapitána, aby náš team nenechal v štichu a poriadne zabral :)”
– Matt Paluch

“Počas výzvy sa mi niekoľkokrát podarilo prekonať sa. A to ma posúvalo dopredu. Vždy keď som si počas dňa hovorila, že sa mi nechce alebo že som unavená, spomenula som si na výzvu a išla som. 😊“
-Marianna Marešová

Ven chodily společně i účastníci z jiných týmů.

Nakonec byla výzva ukončena v sobotu 18. ledna. U někoho výzva ztroskotala na skupinové domluvě a u jedné z účastnic výzva bohužel nedopadla kvůli problému s kolenem. Účastnice Lucka se bohužel zranila při sportu a nemohla tak nadále pokračovat a i to jsou problémy, se kterými se musí počítat. Proto ji poté zastoupil Stefan Kollar. Pro Lucku to rozhodně nebylo snadné rozhodnutí a udělala to hlavně pro svůj tým, jelikož se blížily rychlým tempem k cíli a ona by nadále nemohla přidávat vzdálenosti.

“Přihlásila jsem se, protože po poslední výzvě mě to bavilo byla jsem rozchozená a vybočovalo mě to k ještě lepším výkonům. A hlavně mi to pomohlo i že semnou začal chodit manžel i jeho to začalo bavit, jelikož je to od přírody lenoch a tohle je v pohodě. A proč jsem odstoupila? Nechtěla jsem, obrečela jsem to, protože už jsem nemohla podporovat svůj tým výkony, které jsem předvedla na začátku a rozhodla jsem se po kontrole na ortopedii, kdy jsem si řekla že svými nízkými výkony nemůžu omezovat svůj tým, který jde na umístění.”
-Lucík Zichová

Většina týmů však nezahálela a dál aktivně chodila a hýbala se vstříc novým začátkům. Vzájemně jsme se v týmech podporovali a výzva rozhodně přinesla pozitivní rozjezd do nového roku. Což byl na počátku účel :)). Výzva byla tentokrát jiná hlavně v tom, že se do ní mohl přihlásit úplně kdokoli z široké veřejnosti – žena či muž bez ohledu na velikost a věk. I to bylo na tom to zajímavé a úkol hlavně byl, se semknout jako tým a začít spolupracovat s radostí :) Pro restart na začátku roku byla výzva rozhodně ideální, jelikož zima je stále před námi a nic se nám většinou nechce, tak tohle nás alespoň dokázalo vytáhnout ven :))

Zde moje momentka: U nás chodila celá rodina :)

“V lednu jsme se vrhli do dalšího pokračování seriálu Chůzí k úsměvu. Neváhala jsem ani minutu a opět se zapojila. Líbí se mi koncept společné chůze v týmu, podpory a sdílení pocitů. Upřímně už od první výzvy pociťuji, že i sama od sebe daleko více chodím a to, i když jsem unavená. Už mi nevadí se sebrat a jít se projít i po práci, naopak, když z nějakého důvodu nemohu jsem nesvá 😉 jsem ráda, že k druhé výzvě se připojilo daleko více lidí a to nejen z baculatého světa, protože o to tady jde. Spojovat lidi, ať jsou štíhlí, baculatí, modroocí, černovlasí, na pozici manažera nebo prodavačky….tady na tom totiž vůbec nezáleží. Nezáleží ani na tom zda ujdete kilometr nebo deset. Každý krok se počítá. Už teď se těším na další výzvu a doufám, že časem se připojí více odvážlivců a my se vydáme na cestu kolem světa :).”
– Jitka Bubeníková

Trefně se k výzvě vyjádřila také Jitka a myslím, že pokud se milá rozhodneš přihlásit i do další výzvy, rozhodně se máš na co těšit :) Více informací o další výzvě se dozvíš na našem facebooku XelleLife a budeme se na tebe v ní těšit :)

Pokud by tě však zajímalo, jaká byla naše úplně první společná výzva, článek o ní najdeš ZDE:)

VITAJ u nás! Toto je XelleLife – priestor (nejen) pre plnoštíhle ženy, kde môžeš nájsť inšpiráciu a podporu na tvojej ceste za sebavedomím. Si úžasná, bez ohľadu na VEĽKOSŤ tvojho tela. Tvoja Katarína – zakladateľka XelleLife

Komentáře