Nechce se mi na trénink. Vynechat, nebo se nutit?

Znáš to určitě sama – občas se stane, že máš v diáři zapsaný trénink ve fitku a čím víc se to blíží, tím víc se ti nechce. Kdy je v pohodě trénink vynechat a kdy se do něj naopak nutit?

Obyčejná lenost, nebo psychický blok?

Z vlastní zkušenosti musím říct, že většinou, když se cítím trochu líná, do cvičení se mi nechce, ale pak se přemůžu a odcvičím si to, mám ze sebe hned skvělý pocit, do žil se mi vlije nová energie a mám radost, že jsem nepodlehla pokušení nic nedělat. To mluvíme o běžné lenosti, která se k nám čas od času snaží dostat, ale není tak těžké s ní bojovat. Většinou to totiž funguje tak, že jakmile si řeknu: Pojď, to dáš, a pak ti bude krásně!, začnu se na trénink těšit a mám do něj chuť.

Zdroj: můj archiv

Pak jsou tu ale úplně jiné stavy – měla jsem docela nedávno třeba měsíc v kuse, kdy jsem bojovala s psychikou takovým způsobem, že jsem neměla chuť do cvičení ani v nejmenším a nedalo se to přemoct. Jako bych měla nějaký blok, zkrátka a dobře jsem nebyla schopná ničeho jiného než procházek pěkně v klidu.

Co na to říká trenérka?

Zeptala jsem se své trenérky Terky na její názor, abychom si ujasnili, kdy (kromě samozřejmých důvodů, jako je třeba bolest při menstruaci) je v pohodě trénink přeskočit i z odborného pohledu.

Jestli je v pohodě vynechat jeden trénink? Ani vynechat víc tréninků není pohroma! Když se necítím fit, nejen fyzicky, ale i psychicky, takže na to nemám nastavenou hlavu, tak ten trénink ani nebude mít takový efekt. Je dobrý, když jsem tam přítomná hlavou, jen v tom tréninku, a tak si zároveň tu hlavu čistím. Je dokázáno, že když nejsem hlavou tam, když tam není propojení s centrální nervovou soustavou, účinek je nižší.

Když se ti nechce, neužiješ si to, budeš to brát jako povinnost a budeš tak na sebe vyvolávat zbytečný stres, což nakonec může způsobit pravý opak – třeba když chceš hubnout, budeš hubnout pomalu nebo ti nepůjde zesílit, ten efekt je zkrátka mnohem menší. Daleko lepší je si na chvíli oddychnout, dělat to, co momentálně dělat chci, třeba si vybrat jinou sportovní aktivitu.“

Zdroj: Terezky IG

Terka se rozpovídala i o tom, jaké zkušenosti má s nechutí do cvičení osobně: „Když to vezmu u sebe – měla jsem krizi, kdy se mi dlouho nechtělo běhat, a tak to skončilo tak, že jsem vyběhla a po dvou kilometrech jsem zjistila, že mě to nebaví, a to jsem předtím běhala třeba 250 km měsíčně. Tak jsem přešla na jinou aktivitu, začala jsem hodně chodit, bruslit… Zkrátka se do ničeho nenutím. Když se mi nechce, ale nechci být úplný lenochod, snažím se cvičení nahradit aspoň chozením. Když to jde, tak abych měla dvacet tisíc kroků. Takže doporučuji najít si jinou náhradu za trénink.“

Co z toho plyne pro tebe? Když se ti maličko nechce, ale víš, že stačí jen prolomit prvotní lenost a trénink si nakonec užiješ, jdi do toho! Ale jakmile cítíš, že se ti cvičit vážně nechce, nelámej nic přes koleno a běž se místo toho třeba projít nebo se jen lehce protáhni. A až zase budeš vědět, že je to v pořádku nastavené v hlavě, tak směle do toho!

Tvoje Týna

Ahoj, já jsem Týna, copywriterka, redaktorka, pisatelka, vtipálek a baba, která se snaží učit holky, aby se měly rády. Ve svém těle se cítím dobře, ale kvůli zdraví jsem na cestě hubnutí. Kromě psaní zbožňuju zpěv, tanec, pomalu si nacházím cestu k józe, miluju cestování a úplně ze všeho nejvíc svou rodinu. Psaní ani v práci nemám dost, a tak tvořím ještě svůj „blog“ Píšu, protože víno. Tady Ti budu přinášet články na témata, která mě baví a doufám, že budou bavit i Tebe – ať už to bude lifestyle, cvičení, nebo cestování. 

Komentáře