Před, před a po

Vždycky, když vidím různé fotografie před a po, hodně přemýšlím. Pokud tyto fotografie mají fungovat jako motivátor, tak na mě tak rozhodně nepůsobí. Ještě hůř vnímám fotografie namakaných osobních trenérů, jak nabádají k hubnutí do plavek. Ukážou fotky svých klientů, kteří potřebovali jen získat svalovou hmotu. Z toho vždy umírám. Říkám si – bodejť by do fitka šel nějaký obézní člověk, když vidí, že tam chodí jen hubení lidé nebo někdo, kdo akorát tak snědl hodně mekáče k obědu.

Ze školy ….

Docela se mi líbí sdílené hubnoucí cesty, kde opravdu obézní člověk ukazuje, jak se se dostává ke svému vysněnému já a dře do úmoru. To už se pak zamýšlím i nad tím, že bych se taky měla více hýbat. Tlouštík získá fanoušky a všichni ho najednou přijímají mezi sebe a on se cítí jako v ráji. Přijde mi opravdu smutné, že si takového člověka všimnou až když začne měnit své fyzické já. A opravdu paradoxní je, když tě začne podporovat někdo, kdo propaguje body positive hnutí. Samozřejmě je v pořádku, že podpora vzniká. Akorát někteří lidé, kteří propagují myšlenku body positive by mi ani nepodali ruku.

Bohužel to tak je a mám s tím vlastní zkušenost. V pořádku je, když ti takový člověk řekne „jsi v pořádku v obou proporcích, jak hubená, tak buclatá. Záleží jen na tobě, jak se cítíš.“ V ČR je okolo tohoto trendu spojené jen cvičení a opět vzniká stud sám za sebe. Takže to, co se snaží vymýtit opět vzniká nanovo. Vnitřní pocit provinění, že neděláš vše pro lepší tělo. Protože dle všeho platí rovnice hubenější tělo = lepší člověk.

Tvé tělo JE. Nikdy není lepší nebo horší. Možná je občas víc ohebné a jindy ne. Tělo se mění v průběhu celého života zcela přirozeně a my bychom se měli naučit přijímat svá těla v jakémkoliv stavu. U těch hubnoucích cest by mě velice zajímala fotka před před. Celý průběh změny těla v průběhu života. Někdo se k tloušťce propapal, nebo měl psychické problémy, nemoc a pod. Někdo zas je celý život jako koule. Zajímá mě celý příběh toho člověka. Protože z mého dlouhodobého pozorování vnímám, že tyto proměny podstupují převážně lidé, kteří v dřívější době byli hubení nebo lidé, kteří potřebují shodit kvůli tomu, že jsou nějak nemocní. Já jsem třeba celý život tlustá. Neznám jiný stav. Znám se jen v menší velikosti plus size. Nikdy jsem štíhlá nebyla a hádám, že ani nebudu. Když mi jednou jeden motivátor říkal, ať si představím samu sebe štíhlou a ten obraz si vryji, že se stane postupně skutečností, tak to prostě nedokážu. Nevím, jak vypadá hubený obraz mě samé. Vlastně se v tom necítím ani dobře, i kdybych takovou představu zvládla.

Já dnes ….

Pokud se ptáš, jestli miluji své tělo, tak ano. Momentálně jsem sice nespokojená, ale kvůli fyzičce, ne kvůli tomu jak vypadám. Na tom pracuji a přeji i tobě, ať najdeš lásku k sobě, ať jsi velká nebo ne. Život je příliš krátký na to trápit se tím, že nám někdo říká, že naše těla jsou špatná. Pokud se necítíš ve svém těle dobře a je to jen tvůj vlastní vjem, tak začni něco dělat. Ale pokud hubneš, abys zapadla, je to dle mého názoru nesprávný impuls k hubnutí. Protože kdyby mě někdo začal mít rád až potom, co jsem zhubla, tak nemá rád mě, ale mé tělo. Protože jsem víc než tělo, stejně jako ty. Klidně mi napište pod článek, jak na vás působí motivátoři, fitkaři a zastánci hnutí body positive. 

Photo credit titulka: Mariana Godoy v Independent.co.uk

Komentáře